|
|
Rozbor současného stavu vybraného území v procesu pozemkových úprav
Kúr, Tom
Tato bakalářská práce se zabývá rozborem současného stavu v procesu pozemkových úprav v zaměření na územní systém ekologické stability v katastrálním území Koňákov. Obsahem literární rešerše je charakteristika krajiny jako funkčního celku z pohledu krajinné ekologie. Dále je vysvětlen význam pozemkových úprav společně s územním systémem ekologické stability jako nástrojů pro ochranu a tvorbu ekologicky příznivých podmínek v krajině. V praktické části práce byla provedena samotná analýza současného stavu v katastrálním území Koňákov s důrazem na územní systém ekologické stability. Na základě této analýzy byla navržena opatření, mající za cíl zvýšit ekologickou stabilitu zájmového území. Pro analýzu a vyhotovení návrhu, sestavených zejména z mapových výstupu, byl použit software ArcGISPro v kombinaci s volně dostupnými daty.
|
|
|
Landscape-scale changes in central Europe around the Pleistocene-Holocene transition and the Anthropocene
Prach, Jindřich ; Pokorný, Petr (vedoucí práce) ; Kuosmanen, Niina Irina (oponent) ; Roleček, Jan (oponent)
Práce se zabývá dynamikou středoevropské krajiny. Zahrnuty jsou čtyři případové studie zaměřené na dvě klíčová období environmentální transformace: pozdní glaciál a antropocén. Všechny případové studie spojuje krajinná škála jako prostorové měřítko zkoumaných jevů, tedy nejen jako prostorový rozsah výběru vzorků, jak je rámcově popsáno v úvodu. Případové studie využívají disparátní kontexty a metody, což napomáhá přiblížení se tak komplexnímu fenoménu - krajině. Zahrnuté studie se zabývají krajinou a vegetací posledního glaciálu, a to (1) srovnáváním pylových záznamů napříč ČR s využitím moderních analogií (zde z Jakutska), které ukázalo, že změna na přechodu pozdního glaciálu a holocénu nemusela být tak velká, jak se dosud předpokládalo. Alespoň někde mohly již během posledního glaciálu existovat lesy podporované táním permafrostu. Navazující studie (2) zkoumá, jak tání permafrostu, tzv. termokrasové procesy vedly ke genezi celé jezerní krajiny, jejíž dědictví na Třeboňsku nečekaně přetrvalo až do současnosti. Na to navazuje studie (3) využívající podrobného paleoenvironmentálního záznamu sedimentů objevených jezer s využitím především geochemických sedimentologických metod. Dynamika eroze a pedogeneze během klimatických výkyvů v pozdním glaciálu odhalila dalekosáhlé změny krajiny v časovém...
|
|
|
Krajinně-ekologické zhodnocení vytěžených pískoven na Třeboňsku
Eliášová, Kateřina ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Práce shrnuje poznatky získané o vytěžených pískovnách na území Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Pro zjištění informací o těžbě a pískovnách bylo využito studium písemných dokumentů, starých map, leteckých snímků a terénní průzkum vybraných lokalit. Při průzkumu byla v sektorech o rozloze přibližně 1 ha či délce břehu cca 500 m sledována eroze stěn těžeben, znečištění, využití, půdní kryt, dominantní a invazní druhy rostlin a vlhkost těžeben. Celkem byl vytvořen přehled 127 pískoven, z čehož 37 jich bylo prozkoumáno v terénu. Byla vytvořena klasifikace pískoven na základě stáří, velikosti, vlhkostních podmínek a současného využití. Sledovány byly i změny způsobené těžbou včetně změny půdního krytu a využití míst těžby před těžbou a po těžbě a interakce pískoven s Územním systémem ekologické stability (ÚSES). Největší počet pískoven je menších rozměrů o rozloze do 1 ha, převažují suché těžebny a nejvíce lokalit bylo dotěženo v 70. až 90. letech. Zhruba v polovině případů byl obnoven půdní kryt či využití z období před těžbou. Hlavní změnou půdního krytu je vznik velkých štěrkopískových jezer a lesních porostů, nelesní povrch je po těžbě více diverzifikován. Pískoven přeměněných na ornou půdu či zastavěných je ve zkoumané oblasti minimum. Hrozby v podobě eroze či znečištění jsou běžné, ale žádnou...
|
|
|
Funkční parametry biokoridorů konstruovaných ve fragmentované kulturní krajině k podpoře mobility organismů
Vaškovský, Adam ; Kovář, Pavel (vedoucí práce) ; Vojta, Jaroslav (oponent)
Antropogenně zapříčiněná fragmentace krajiny doprovázená ztrátou konektivity habitatů představuje v současnosti významnou celosvětovou hrozbu ochrany biodiverzity. Jednou z možností, jak lze tomuto problému čelit, je identifikace, tvorba a udržování biokoridorů, které propojují izolované plochy habitatů, a umožňují tak pohyb a šíření organismů prostředím. Tato práce se prostřednictvím literární rešerše zaměřuje na zjištění faktorů zajišťujících funkčnost biokoridorů různých prostorových měřítek pro různé druhy volně žijících organismů. Klíčová slova: biokoridor, ekodukt, bariéra, fragmentace krajiny, propojenost, šíření organismů, mobilita, funkčnost koridoru, krajinná ekologie
|
|
|
Význam rozptýlené zeleně pro ptáky v zemědělské krajině
Rajmonová, Lenka ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Zasadil, Petr (oponent)
Jedním ze zásadních dopadů postupující intenzifikace zemědělství je homogenizace krajiny, patrná zejména ve vyspělých zemích. V rozsáhlých otevřených plochách, jež představují pro většinu organismů nehostinné prostředí, může být vhodným habitatem pro živočichy nelesní, tzv. rozptýlená zeleň. I když je pochopení významu této zeleně zásadní pro ochranu stále klesající biodiverzity zemědělské krajiny, překvapivě dosud na toto téma nevznikla žádná syntetická studie. Její zpracování je proto hlavním cílem této práce, přičemž zaměřena bude na ptáky, kteří jsou jednou z nejvíce intenzifikací ohrožených skupin. Bylo zjištěno, že rozptýlená zeleň poskytuje ptákům nejen hnízdní a potravní habitat, ale funguje i jako ekologický koridor a zároveň nabízí tahové zastávky dálkovým migrantům. Složení místního ptačího společenstva výrazně ovlivňují vlastnosti zeleně samotné, v menší míře i vlastnosti okolní krajiny. V rozptýlené zeleni se vyskytují jak druhy otevřené krajiny, tak lesní ptáci, avšak jejich preference i využití zeleně jsou do značné míry odlišné. Porozumění těmto mechanismům umožní efektivnější ochranu biodiverzity i zacílení na konkrétní ohrožené druhy ptáků. Cílem ochrany by mělo být zajištění pestré krajinné mozaiky s relativně vysokým zastoupením rozptýlené zeleně a zároveň zajištění kvality...
|
|
|
Biotopy vázané na migrační koridor údolí Tiché Orlice
Rejzek, Tomáš ; Kovář, Pavel (vedoucí práce) ; Černý, Tomáš (oponent)
Mezi nejzávažnější vývojové změny vegetačního krytu bezesporu náleží expanze a invaze rostlin. Ikdyž jejich iniciátorem je sám člověk, probíhají nadále spontánně a nezadržitelně. Tato práce se zaměřuje na sudium průběhu těchto jevů podél řeky Tiché Orlice. Snaží se postihnout současný nebo budoucí dopad na domácí biotu a míru jejího ovlivnění. Zkoumá vliv dvou hlavních migračních cest exotických druhů - železničního koridoru a řeky. Na vzájemných interakcích vybraných ekologických skupin druhů /druhy expanzivní, neofyty, efemeroidy/ prezentuje možné kvalitativní a kvantitativní změny rostlinné složky přirozených biocenóz. Diplomová práce je zároveň podrobnou vegetační studií vytyčeného úseku řeky. Upozorňuje na fytocenózy zvláště významné svým plošným rozsahem nebo vzácností výskytu. Klasifikaci rostlinných společenstev provádí na podkladě nového národního přehledu vegetace. Ověřuje tím možnost jeho využití k podrobné interpretaci vegetační skladby na úrovni menšího výseku krajiny. klíčová slova: řeka, Tichá Orlice, vegetace, říční niva, říční krajina, invaze, expanze, neofyty, mokřady, aluviální louky, psárkové louky, olšiny, krajinná ekologie, klasifikace vegetace, botanika, fytocenologie, syntaxon
|
|
| |
|
|
Vstupní analýza aktuálních potřeb ekologie krajiny
Drda, Jiří
Studie řeší problematiku péče o ekologický stav krajiny, a to z pohledu rozhodujících dokumentů, které budou ovlivňovat tento proces v nejbližším desetiletí. V prvé části se zaměřuje na strategii regionálního rozvoje, která se má stát stěžejní pro získávání podpory ze strany EU. V návaznosti na to je i operační plán životního prostředí a v neposlední řadě jsou to potřeby ekologie krajiny diferencované podle problémových okruhů spojených s udržitelným využíváním krajiny a se zvyšování stupně její ekologické stability. Studie vyústila do 21 doporučení. Nejzávažnější problém je absence ekologické strategie území ČR a jednotlivých krajin; tato dokumentace se musí stát základem budoucí racionální koordinace všech aktivit spojených s krajinou.
|
|
|
Krajinně ekologické a sociálně ekonomické aspekty vlivu klimatické změny na ekosystémové funkce krajiny
Drda, Jiří
Studie vychází z dlouhodobých globálních trendů a civilizačních zásahů do krajiny, specifikuje mezinárodní závazky ve vztahu k udržitelnému rozvoji krajiny (biologické, ekologické aspekty udržitelného rozvoje a jeho sociální důsledky). Zaměřuje se na minimalizaci environmentálních rizik v období negativních důsledků klimatické změny. Je hodnocen stavu životního prostředí v krajinách silně ovlivněných antropogenní činností a jsou uvedena opatření k omezení degradace prostředí jako významného krajinotvorného segmentu i z hlediska výhledových potřeb. Uvažuje krajinu jako prostor realizace udržitelného sociálně ekonomického rozvoje a navrhuje doporučení pro další koncepční činnost v péči o životní prostředí.
|
|
|
Naplnění strukturálních‚ legislativních a ekonomických ustanovení Rámcové směrnice o vodní politice v podmínkách ČR z pohledu zájmu ekologie krajiny
Jirglová, Eva
Studie řeší následující problémy: Rámcová směrnice a její obsahový vývoj, analýza používané terminologie z hlediska ekologických aspektů vzájemné souvislosti strukturálních, legislativních a ekonomických ustanovení ve vztahu k ekologii krajiny, environmentální aspekty definované v Evropské úmluvě o krajině, management péče o krajinu z hlediska péče o vodu zejména z hlediska obecné ochrany krajiny v období předpokládaných negativních důsledků klimatické změny, problém uplatnění ekologických principů v ustanoveních nového vodního zákona, koordinační funkce ekologie krajiny ve vztahu k zabezpečování požadavků EU. Na základě výsledků kritické analýzy a v zájmu pochopení celé šíře problematiky byla studie rozčleněna do částí, které nejlépe vyjadřují celkovou problematiku a umožňují vytvořit názor na rozsah nutných opatření, včetně závěrů a doporučení v zájmu péče o ekologii krajiny.
|
host ::
RSS.